Vyberte stránku
Obchodní právo

Obchodní právo jako součást soukromého práva upravuje majetkové vztahy mezi podnikateli, které jsou utvářeny vzájemnou podnikatelskou činností. Ve vymezeném rozsahu se jedná i o vztahy mezi nepodnikatelskými subjekty. Hlavním pramenem obchodního práva je nový občanský zákoník, který upravuje oblast podnikání a obchodu, obchodní vztahy a vztahy, které s podnikáním souvisí.

Zakládání a změny obchodních společností a družstev

Obchodní společnosti se zakládají společenskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou. Založení obchodní korporace je upraveno jak v novém obchodním zákoníku, tak v zákonu o obchodních korporacích. Pro založení obchodní korporace je nutná společenská smlouva, pro založení společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti je třeba vyhotovení veřejné listiny ( notářského zápisu). Návrh na zapsání do obchodního rejstříku musí být podán ve lhůtě šesti měsíců ode dne založení společnosti. Pokud by nebyla tato lhůta dodržena, platí nevyvratitelná domněnka, že zakladatelé od smlouvy odstoupili. Zákon o obchodních korporacích připouští založení společnosti jedním zakladatelem pouze u společností kapitálových, jako je akciová společnost a společnost s ručením omezeným.

Vklad do základního kapitálu obchodní korporace může být buď v peněžité formě a nebo ve formě věci ocenitelné penězi. Zákon o obchodních korporacích stanoví, že po dobu trvání obchodní korporace, ani po jejím zrušení nemá společník právo na vrácení předmětu vkladu a není také možné sjednat ani úroky z předmětu vkladu. Peněžité vklady zakladatel splatí na zvláštní účet u banky a dokud společnost nevznikne, není možné zakladatelům s těmito prostředky nakládat. Nepeněžitý vklad musí být do kapitálové společnosti vnesen již před vznikem společnosti. Správu těchto prostředků před vznikem obchodní korporace bude mít na starosti správce vkladu. Pokud bude do obchodní korporace vkládána firma nebo společnost či jejich část, je pak vklad proveden až účinností smlouvy o vkladu. Pro vklad ve formě pohledávky je okamžik vnesení účinnosti smlouvy o vkladu pohledávky. Po splnění vkladové povinnosti vydá správce vkladu písemné prohlášení, které se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku.

Převody obchodních podílů

Podle zákona o obchodních korporacích je možné upravit ve společenské smlouvě různé druhy podílů ve společnosti s ručením omezeným, to znamená, že společník může vlastnit více podílů i různého druhu. Každý společník může převést obchodní podíl na jiného společníka. V případě každého převodu musí být splněny požadované náležitosti. Předkupní právo lze sjednat smluvně a to i jako právo věcné povahy. Převod podílu mezi společníky může být podmíněn souhlasem některého z orgánů společnosti, nemusí to být souhlas jen valné hromady, ale například dozorčí rady, pokud je zřízena. Jestliže ale požadovaný souhlas není udělen do šesti měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy. Zákon o korporacích také stanoví, že smlouva o převodu nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Pokud předmětný orgán společnosti neudělí souhlas bez udání důvodu, společník může po zániku smlouvy ze společnosti vystoupit, ale pouze do jednoho měsíce ode dne zániku smlouvy, jinak toto jeho právo zaniká.

Převod podílu na třetí osobu

Podle zákona o korporacích může společník převést podíl na osobu, která není společníkem, jen se souhlasem valné hromady, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak. Rozhodnutí o převedení podílu musí být přijato většinou 2/3 všech společníků. Smlouva o převodu nenabude účinnosti do té doby, dokud nebude souhlas valné hromady udělen. Stejně tak jako u převodu mezi společníky, tak i v tomto případě, musí být souhlas udělen do šesti měsíců ode dne uzavření smlouvy převodu.

Smlouvy o prodeji podílů

Naše kancelář vypracuje smlouvy o prodeji podílů, které budou odpovídat individuálním požadavkům našeho klienta. Smlouva o prodeji obchodního podílu obsahuje práva a povinnosti převodce a nabyvatele, dále dohodnutou cenu za prodej obchodního podílu. Po podepsání smlouvy přecházejí na nabyvatele všechna práva, která příslušela vůči společnosti převodci. Nabyvatel kromě podílu přebírá rovněž všechny pohledávky a závazky s tímto obchodním podílem spojené.

Sepisování obchodních smluv

Uzavření obchodní smlouvy je nutno věnovat velkou pozornost. Nový občanský zákoník sice poskytuje svobodu dohodnout se na obsahu a formě smlouvy, umožňuje dohodnout se na obsahu a její formě, ale na druhé straně zvyšuje požadavky na odpovědné a zákona znalé jednání. Proto můžeme jen doporučit, aby veškerá jednání směřující k uzavření obchodních smluv byla písemně zaznamenána. Převezmeme za vás přípravu, předjednání a sepsání smluv v běžném obchodním styku.

V podnikatelské sféře zákon umožňuje i tzv. potvrzení o uzavření ústní smlouvy. Tento právní institut de facto zachycuje obsah ústně uzavřené smlouvy.

Vymáhání pohledávek

Mnoho podnikatelů se dnes potýká s neuhrazenými pohledávkami po splatnosti. Pomůžeme vám při vymáhání dlužné částky.

Prvním předpokladem a základem bezproblémového řešení je vhodné právní ošetření a zajištění smluvních vztahů. Včasné neřešení pohledávek vždy snižuje šanci na jejich vymožení. Dlužník se může například zbavovat majetku, dostat se do dalších finančních problémů apod. Tak že je nutné, včas ho upozornit na vymáhání soudní cestou a následnou exekucí. Již samotná předžalobní upomínka má u řady neplatičů svůj efekt. Pokud ale i toto řešení se mine účinkem, pak nezbývá nic jiného, než přikročit k zajištění exekučního titulu na dlužníka. Zahájení vymáhání pohledávek po splatnosti soudní cestou je podstatnou podmínkou pro budoucí možné účinné opravné účetní položky a pro daňové odpisy pohledávek.

Standardní cestou k získání exekučního titulu vůči dlužníkům je soudní řízení, které se zahajuje na základě žaloby nebo návrhem na vydání platebního rozkazu bez jednání u soudu, pokud je pohledávka prokazatelná a jsou splněny další zákonné podmínky.

Zastoupení v obchodních sporech

Obchodní spory vyplývají z obchodních vztahů při podnikatelské činnosti.

Nejčastěji se jedná o spory z relativních obchodů, kdy se řeší vztahy mezi podnikateli. Další spory souvisejí s právem na patenty, nebo jde o práva k obchodnímu jménu, známky či označení. Jakmile je jednání zahájeno, snažíme se, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta.

Řízení před obchodním rejstříkem a živnostenským úřadem

Naše klienty zastoupíme při podání návrhu a zápisu společností do obchodního rejstříku. Ten podávají všichni společníci. U společnosti s ručením omezeným všichni jednatelé, u akciových společností všichni členové představenstva nebo statutární ředitel. U družstev podávají návrh na zápis všichni členové představenstva nebo předseda představenstva. Nový obchodní zákoník uvádí možnost zápisu obchodní korporace, kdy si zakladatelé mohou zajistit ochranu svojí firmy. Do jednoho měsíce od zápisu pak musí být podán návrh na zápis obchodní korporace, jinak by došlo k výmazu firmy.

Občanské právo

Občanské právo je nejrozsáhlejším právním odvětvím českého právního řádu. Nabízíme sepsání smlouvy o převodu nemovitosti, kupní a darovací smlouvy, smlouvy o zřízení věcných břemen, směnné smlouvy apod.

Smlouvy o převodu nemovitostí

Sepíšeme vám smlouvu o převodu nemovitosti, protože jen dobře napsaná smlouva vás může ochránit před nečekanými nepříjemnostmi jako je například ztráta peněz nebo nutnost zůstat bydlet v nemovitosti, která je ve špatném stavu.

Zákon umožňuje sepsání rezervační smlouvy, kde se standardně zakotvuje povinnost prodávajícího zaplatit rezervační poplatek nebo se zavázat, že v určité době nemovitost neprodá jinému zájemci. V rezervační smlouvě je třeba správně stanovit kupní cenu nemovitosti, vždy je nejlepší když jsou podmínky budoucí koupě jasně specifikovány, neboť tak se sníží riziko, že v budoucnu nedojde ke sporu, kdy podepsat kupní smlouvu a co bude jejím obsahem. Nový občanský zákoník nabízí podmínky kdy a jak uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí kupní.

Kupní a darovací smlouvy

Sepsání kupní a darovací smlouvy se můře zdát pro mnohé občany úkon jednoduchý a bezproblémový, to ovšem není úplně tak pravda. Tento úkon si vyžaduje sepsání zvláštní smlouvy. Darovací smlouvu je třeba chápat tak, že dárce projevuje určitou štědrost obdarovanému a ten není vůči dárci vázán k protiplnění. Dárce pokud chce, může darovat třeba všechen svůj majetek, který v současné době má.

Pokud se dárce rozhodne darovat věc, která je zapsána ve veřejném seznamu, pak je třeba, aby darovací smlouva měla písemnou formu, což stanoví nový občanský zákoník. Zpravidla se jedná o nemovitost, která je zapsána v katastru nemovitostí. Písemná forma je vyžadována i v případě, že nedojde k odevzdání věci zároveň s projevem vůle darovat a přijmout dar.

Nový občanský zákoník zavedl institut darování podpory, kdy se dárce zaváže pravidelně podporovat obdarovaného. Právo na podporu i povinnost k podpoře může přejít i na dědice dárce a obdarovaného, pokud to ale bylo výslovně ujednáno.

Darovací smlouva musí obsahovat všechny náležitosti týkající se dárce i obdarovaného, musí být přesně definován předmět darování a z darovací smlouvy musí být zřejmá vůle dárce věc darovat a vůle obdarovaného dar přijmout. Pokud se jedná o darovaní nemovitosti, jeden výtisk darovací smlouvy musí mít úředně ověřené podpisy.

V případě darování nemovitosti, to znamená budovy, pozemků, bytů apod. musí být darovací smlouva vždy písemná. Pokud se jedná o movité věci, písemná forma musí být jen tehdy, jestliže nedojde k odevzdání a převzetí daru ihned při darování.

Smlouvy o zřízení věcných břemen

Věcné břemeno spočívá v tom, že vlastník nemovitosti je určitým způsobem omezen ve prospěch jiného a je povinen se zdržet určitých věcí nebo něco konat. Věcné břemeno se většinou zřizuje ve prospěch osoby, která má právo na doživotní bydlení v určité nemovitosti. Toto právo zaniká smrtí oprávněného.

Věcné břemeno ale může být zřízeno také ve prospěch vlastníka jiné nemovitosti, jako je například chůze nebo průjezd přes cizí pozemek. Takové břemeno přechází na právní nástupce, tedy na budoucí oprávněné vlastníky nemovitosti.

Věcné břemeno vzniká písemnou smlouvou buď na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, dohodou dědiců nebo rozhodnutím příslušného orgánu či ze zákona.

Směnné smlouvy

Za směnnou smlouvu je považována písemnost, na jejím základě si strany vyměňují věc za věc, tak jak jsou specifikovány ve smlouvě. Tím je jim umožněno nabýt vlastnické právo k těmto věcem, přičemž každá ze stran je považována ohledně věci, kterou dává, za stranu prodávající a ohledně věci, kterou směnou přijímá za stranu kupující.

Rodinné právo

Rodinné právo upravuje především práva a povinnosti v rodině. Jde především o vztahy mezi manželi navzájem, mezi rodiči a dětmi a zajištění jejich výživného. O způsobu života rodiny se mají manželé dohodnout. Stejně tak mají oba manželé vyživovací povinnost ke svým dětem. Pokud dojde k rozvodu, všechna práva a povinnosti rozvodem zanikají. Rozvod přináší změny i ohledně společného jmění manželů a dědění.

Rozvodové řízení

Základní podmínkou pro rozvedení manželství je, pokud soužití manželů je trvale, hluboce a nenapravitelným způsobem rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Rozvrat manželství není jen jedinou rozhodnou skutečností, soud bude přihlížet i k potřebám nezletilých dětí.

Se zánikem manželství zaniká také společné jmění manželů, které zaniklo a je zapotřebí provést vypořádání. Musí se vycházet z toho, že podíly obou manželů na majetku, jsou v zásadě stejné, přičemž každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek.

Spor o výživné

Pokud není rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu požadovat vyživovací povinnost. Při rozhodování o výživném nebo jeho výši bere soud zřetel na to, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, zda si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka apod.

Základní povinností rodičů je výživa dítěte, Ve většině případů je určení vyživovací povinnosti spojeno s rozpadem manželství a jeho následným rozvodem. Vyživovací povinnost trvá až do doby, kdy jsou děti schopny se samy živit a věk dítěte se v tomto případě nepovažuje za rozhodnou skutečnost. Je ale nutné rozlišit pojmy vyživovací povinnost a výživné, které jsou si sice blízké a také poměrně často zaměňované. Vyživovací povinnost rodičů vzniká v okamžiku narození dítěte a výživné stanovuje soud v případě, že rodič neplní vyživovací povinnost. Na výživném se rodiče mohou dohodnout i mimosoudně a to například v případě, že nedošlo k uzavření sňatku a o dítě pečuje jen jeden rodič. Soud přikáže jednomu z rodičů plnit povinnost, která mu narozením dítěte vznikla a stanoví minimální výši, v jaké má být tato povinnost plněna, to znamená, že stanoví výši výživného.

Stane se, že jeden z rodičů neplní vyživovací povinnost. V případě nezletilých dětí je možné požádat soud, aby manželovi, který v minulosti dítěti výživu nezajišťoval, mu uložil povinnost doplatit výživné zpětně za předcházející tři roky. Stejná je i promlčovací lhůta u soudně stanoveného neplaceného výživného.

Trestní právo

Trestní právo se zabývá otázkou viny a trestu za trestné činy. Právo na obhajobu je součástí základních lidských práv, obviněnému zaručuje právo, aby se mohl hájit prostřednictvím obhájce. Další zásadou trestního řízení spojenou s obhajobou, je princip presumpce neviny, to znamená, že každý proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena.

Obhajoba v trestním řízení

Obviněným se stává podezřelá osoba až tehdy, co je proti ní zahájeno trestní řízení a začíná tím, že je podezřelé osobě sděleno obvinění a to zpravidla předáním usnesení o zahájení trestního stíhání proti její osobě.

K zachování rovnosti v trestním řízení, ve vztahu obviněný versus žaloba, může obviněný využít svého práva a zvolit si ke svému zastupování a k zastupování svých práv a zájmů obhájce. Podle trestního řádu může být obhájcem v trestním řízení pouze advokát, který je zapsán v seznamu advokátů u České advokátní komory.

Klientům nabízíme potřebnou právní pomoc a způsob obhajoby, tak aby v trestním řízení byly náležitě a včas objasněny skutečnosti, které obviněného zbaví viny nebo jeho vinu zmírní. Během vyšetřování podáme za obviněného návrhy, žádosti, opravné prostředky. Při vedení obhajoby ve všech stádiích trestního řízení využijeme našeho práva a vyžádáme si kopie protokolů, byly-li vyhotoveny.

Zastupování poškozeného v trestním řízení

Poškozený je ten, kterému bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda a nebo jiná osoba se na jeho úkor obohatila. Každý poškozený má v průběhu trestního řízení právo podávat návrhy na doplnění dokazování, může nahlížet do spisu, má právo zúčastnit se hlavního líčení a může se před skončením řízení k věci vyjádřit. Rovněž mu přísluší právo odvolání se proti rozsudku soudu prvního stupně, ovšem pouze do výroku o náhradě škody. Poškozený má rovněž právo nechat se zastupovat advokátem.